aneb jak si řídící seskoků užívati dovede.

… znáte to, ráno se vzbudíte, líně protáhnete tělo v posteli, mrknete z okna a ejhle … je nádherně, slunce svítí, ptáci řvou, vítr tak akorát, ideální seskokové počasí … hlavou proběhne rychlá myšlenka „kterou drop zónu si dnes vyberu?“ …

Ne každý je na tom tak jako vy, pro některé z nás je program předem jasně dán, výběr DZ odpadá, zpravidla chybí čas i na to protahování a ranní volnou chvilku raději věnujeme předběžné kontrole počasí a jeho předpokládanému vývoji.
Rychlá snídaně už je zpravidla součástí  příprav malých i velkých nezbytností, které jsou k zahájení para provozu potřeba.
Jeden by si myslel, že těch věcí zas až tolik není, a co že v tom kdo hledá za vědu, ale ona je to drobnost k drobnosti a čas běží …. denní rozkaz, kontrola plochy, výhled počasí, letadlo, posádka, mechanici, palivo, předpokládaný plán na den, koordinace s AFIS a ŘLP, výpočet s odhadem bodu vysazení, kontrola příchozích seskokuchtivých zda mají vše co se od nich požaduje a umí se podepsat ….
Sehranost, zkušenosti a profesionalita celého staffu na DZ, nastavení pravidel a v neposlední řadě ukázněnost všech kdo si s námi přišli užít krásný den na letišti jsou všechno důležité předpoklady k tomu, aby to tak ve finále i dopadlo.

A je to tady, vše klape, aeroplán naroloval přesně na čas připraven polknout do svých útrob první várku odvážných, motory si předou ve volnoběžných otáčkách, není čas otálet, den bude dlouhý a každá promrhaná minuta nás stojí nejen drahé palivo, ale dost možná i poslední plánovaný start před západem slunce.

„Jéééé, už padají !!!“ pokřikují jevíci s hlavami zakloněnými pozorujíce letoun v náletu.
My znalí věci už si slavné „jéééé !“odpustíme, co si však odpustit nesmíme je sledování trajektorie letu, polohu prvního a posledního otevřeného padáku s následným sestupným letem pro případnou korekci bodu vysazení.
Přímým i periferním viděním se snažíme obsáhnout celou oblohu, vše co je v tuto chvíli ve vzduchu. Předvídat a ovlivňovat ovlivnitelné, tiše doufat u neovlivnitelného. Máme pravidla, výcvik, rozum, pud sebezáchovy, snad v kritické chvíli pomůže aspoň jedno …

Den nám krásně ubíhá, start stíhá start, vše funguje jak má, protože jsme se dobře připravili. Co však připravit ani ovlivnit nedokážeme jsou podmínky a vrtošivost přírody v našich zeměpisných šířkách.
Perfektně nastartovaný a rozjetý den začíná nabírat úplně jiný směr a rozměr s rychle přicházející přeháňkovou oblačností.
Čelo se pomalu vraští a pomocí internetové i vlastními zkušenostmi získané křišťálové koule se snažíme odhadnout rychlost postupu a naše šance, tolik jsme toho ještě dnes nestihli …
Všímáme si kradmých pohledů skokanů, když ještě v dešti loadujeme další start a vztyčeným palcem signalizujeme posádce vše OK. Ne nechceme někomu ubližovat a vysadit ho do vody či krupice, to jsme jen reálně ze všech dostupných zdrojů propočítali naše šance a hlavně připočítali dobu stoupaní do výsadkové výšky.
Výsadek, modré nebe, úleva, odhad se povedl skoro na minutu přesně. Vysmáté spokojené tváře těch, kteří nám věřili jsou odměnou za chvíle stresu, napětí a očekávání.

Příroda se k nám dnes netočí definitivně zády a opět ukazuje svou vlídnou tvář, pokračujeme v nasazeném tempu.

Slunce se pomalu sklání k obzoru a už je tu tak populární poslední start- sunset load.
Všichni opět v pořádku na zemi, včetně našeho aeroplánu zajíždějícího „na špalky“.

Břímě odpovědnosti nám pomalu sjíždí z unavených ramen, nohy se pomalu začínají po celodenním pobíhání dožadovat odpočinku, ale ještě pro nás den nekončí.
Je třeba vše ukončit, zaevidovat, spočítat, zkontrolovat, a lehce připravit zítřek … s příchodem tmy se pomalým krokem šouráme k večeři, snad nám ještě něco uvaří.

To byl dnes zase krásný den na letišti, máme to rádi.

autor: Jan "Javelin" Štolcbart

Můžeme jít na to

Autor článku v akci při odbavování Finista

"Pohodička" na balírně - i to musí řídící seskoků zvládnout

Sen každého skydivera....a zlý sen řídícího seskoků