Sobotní akce se opět udála pod taktovkou a přímým velením našeho člověka z Jirkova- Vincenta Hrubáně. To on zařídil a osobně vybral členy seskoku k pomníku paraskupiny Tin a Intransitive. Mezi vybranými jsem se ocitl i já, za což děkuji. Tento rok vše vyšlo společně i s položením věnců a zajímavým proslovem. Je určitě dobré si takové věci připomínat,aby se nezapomnělo..
Samozřejmostí byl i vhodný výběr oblečení, typu padáku, vysazení, dodržení rozestupů a přistání... doporučený Vincentem, který jsem bez odmlouvaní splnil.Nad Brdy vyskakujeme po 12 hodině v ne zrovna přívětivém počasí v počtu pětičlenné skupiny, jako kdysi za války. My ovšem z výšky 1000 metru a ne ze 300 a samozřejmě s flérou. Je dobré se správně vysadit. V lokalitě Václavka u padrtských rybníku ostatně jiná možnost přistání není...široko daleko je všude jen les a voda. 
Silný vítr před přistáním nad stromy u mýtiny dělá své, ale vše dopadlo na výbornou. Po účasti na ceremoniálu bych ještě rád prohodil pás slov se známou, ale Vincent nekompromisně velí k odjezdu. Vše je na čas a velmi hektické- kupodivu:).
Po důkladném brífingu od řídícího /opět Vincent Hrubáň/ startujeme z Rokycan a na letecký den seskakujeme v dešti, který zesílí před přistáním. Fouká kolmo na dráhu, takže volím střed plochy a k lidem se netlačím. Proč si rozbít hubu v turbolenci, že?
Schovávám se před deštěm pod letadlo a s Vincentem balíme padáky v letadle a pod ním .
Odlet je opět na čas a jako vždy skoro žádný program kromě vojenských stíhaček nevidíme. Na odletu tradiční seskok v Líních do slunečného ale dost větrného dne .Těším se na další akci- tentokrát snad Praha.
text a fotky: MC
