Po mnoha komplikacích jestli vlastně o seskok na historických padácích v Chrudimi někdo stojí nebo ne, padlo nakonec na poslední chvíli kladné rozhodnutí.
A tak jako vždy vše zařídil Vincent a ještě k tomu všemu stihnul řídit celý vojenský provoz. Byl to občas stres, ale bez nej to už prostě nejde.
Ráno předvedl "budoucí výsadkový pluk" seskok z letounů Casa C-295 a z vrtulníků. Jednalo se vlastně o naše skoro kompletní letectvo, což je opravdu velmi žalostný stav na to jaké ambice v Ačr panují. A tak si člověk klade pořád otázku: Ksakru jak chtějí přepravit 1200 budoucích vojáků vzduchem? On to ale někdo určitě vymyslí.....
V připadě našeho vystoupení šlo o seskoky s PD -47 na ruční otevření z letounu L-60S. Vzdušný vojenský prostor nad Chrudimí se na chvíli vystřídal s civilním vždy, když náš brigadýr stopal...I tentokrát vše dopadlo bez problému, až snad na můj druhý seskok. Přeci jen mi jako poslednímu trvalo dlouho než jsem se s "pedetou" vysoukal ze zadního sedadla brigadýru . K tomu vál silný narazový vitr. Snad to byly moje schopnosti, díky kterým jsem přistál v arealu kasáren a neskončíl na autech v pakovišti pro návštevníky. Pedeta se opravdu blbě prosazuje proti větru. Odpoledne následoval krásný přelet v Brigadýru v teplém a krásném počasí do Skutče,kde jsme si trochu poskákali.
Pokud nás příští rok někdo pozve, třeba si to zopakujeme....
text a fotky: MC
